Dnes jsme měli uspokojení ze sdílení tohoto dokumentu o anarchistické a feministické organizaci «Mujeres Libres», vyjádření doby, kdy se dalo postavit všechno, příklad nejen v naší společnosti, ale příklad pro každého.
Pro ty z vás, kteří nemohli přijít, tady vám necháme kompletní dokument (vypnout portugalské titulky / italiano).
Po dokumentu jsme měli za pomoci zajímavé a bohaté debaty 20 kolegové, kteří se o tento problém starali, z historického pohledu na situaci sociální revoluce, stejně jako ze současné perspektivy, z každodenního života, analyzovat vše, čeho bylo dosaženo a čeho zbývá dosáhnout pro tolik požadovanou rovnost žen a mužů.
Zde je fotogalerie ukázky, který zůstane otevřený až do pondělí 25 července, a také několik fotografií z prezentace odpoledne v Can Borrell.
Bylo mi potěšením, velmi obohacující sledování a debata pro všechny přítomné.
V rámci 80. výročí konference o sociální revoluci, to je úterý 19 července na 18:00 hod, v Občanském centru Může Borrell, máme prezentaci výstavy «Svobodné ženy», a promítání dokumentu «Nezkrotný: příběh svobodných žen». Níže reprodukujeme prezentaci filmu.
“Mujeres Libres byla autonomní organizace, cizí strukturám jakéhokoli orgánu libertariánského hnutí. Aniž se vzdali svých anarchistických kořenů, praktikovali dělnický feminismus. Stanovili si za cíl připravit ženy, aby se mohly účastnit první osoby v liberální revoluci. To znamená, chtěli trénovat ženy, trpí vysokou mírou negramotnosti a přitahuje je k libertariánskému hnutí. Museli bojovat proti hluboce zakořeněné katolické kultuře a, nejbolestivější, proti lhostejnosti, když neopovrhuje svými kolegy libertariány. Přesto, že má více než 20.000 přidružený pouze v republikánské zóně, nikdy nebyli přijati jako nedílná součást Generální rady liberálního hnutí. S tímto dokumentem jsme se pokusili zjistit, co si myslí, jaký byl jejich politický přístup a jak rozvíjeli svou práci.
Abychom toho dosáhli, poskytli jsme rozhovor dvěma přímým protagonistům tohoto příběhu, Conchita Liaño a Sara Berenguer. Oba se aktivně podíleli na frontě ve slavných červencových dnech roku 36. Oba se značným politickým a lidským pozadím.”
Všichni jste pozváni toto úterý do Can Borrel!
CGT Vallès Oriental
Když: úterý 19 července, 18:00 hod
Kde: Občanské centrum Může Borrell, Rivoli Avenue, 38, Mollet del Vallès
První z pamětních dnů 80 Výročí sociální revoluce.
Úžasný !! Výstava… 26 panely, které nám vyprávějí o libertariánském hnutí, AIT, samospráva, mimo jiné anarchosyndikalismus a liberální komunismus.
Poté byl dokument uveden “Kolektivní ekonomika” to ukazuje, jak v prvních měsících španělské občanské války, v Katalánsku dělníci, po zastavení převratu, vzal společnosti, kolektivizovali je, snížili počet pracovních center a vylepšili jejich zařízení a stroje, zlepšení produktivity a kvality vyráběného zboží, sjednocující platy, zavedení v některých společnostech rodinný plat, Nejčastěji však dochází ke zmenšení rozdílů mezi profesními kategoriemi, Lékařská pomoc je zaručena pracovníkům, kteří nemohli pracovat, a platem rovným nebo rovným aktivnímu pracovníkovi, odchod do důchodu na 60 let s platem mezi 50 a 85%, nezaměstnanost se snižuje vytvářením nových pracovních míst a zkracováním pracovního dne… Bylo jasné, že to byla práce, která měla, muselo to být distribuováno. Například v kolektivizovaných holičstvích je 8hodinová směna nahrazena dvěma 6 hodiny a půl denně, a v textilním průmyslu v Badaloně se pracovní den zkracuje na 32 hodin týdně.
Cena nájmu je snížena, veřejné přehlídky se zvyšují (kina, divadla…), školy jsou vytvořeny, školicí střediska pro pracovníky, knihovny, deníky, je vylepšen systém zásobování vodou, ten se světlem, transporty, komunikace a ceny všech služeb jsou sníženy.
Je to ekonomika ve službách občanů, bez šéfů nebo pánů a mimo jakoukoli vládu, samostatně spravovaný.
Jedná se o roky, ve kterých je Katalánsko bezpochyby nejvíce nezávislé v celé jeho historii, má svou policii, Vaše armáda, má všechno ... do května 37 do které zasahuje ústřední vláda.
Ukazuje také, jak od vlády vedené socialistou Largem Caballerem a později Juanem Negrínem, strach ze sociálních a ekonomických transformací v Katalánsku, bojkotují celý proces, nechtěli, aby kolektivizace fungovala. Báli se také, že většinový unionistický lid v Katalánsku bude mít zbraňovou moc
Na jedné straně byla CNT, FAI a POUM, zastánci kolektivizace a na druhé straně UGT (kteří se účastnili kolektivizací), PSUC, Leví republikáni, obecná vláda vedená Lluisem Companysem a ústřední vláda, která celý proces bojkotovala, dokud nebyl zničen.
Nakonec nám Jordi Viader řekl o socializovaném mlékárenském průmyslu, jak proběhla jeho kolektivizace, vylepšení stroje, instalace, Sjednocení mlékárenského průmyslu a předalo nám několik fotografií na toto téma…
Můžete vidět všechno (kromě dokumentu) V tomto videu.
Společníci, společníci,
jsou splněny 80 letní roky 1936, když se dělnické a populární třídy vydaly do ulic, aby zastavily převrat a zahájily impulzivní proces: sociální revoluce.
Za několik měsíců bylo dosaženo obrovského společenského pokroku, jaký nebyl nikdy v historii lidstva: kolektivizace průmyslu a pole, sekulární a liberální vzdělávání, účast lidí ve všech oblastech rozhodování, aktivní a rovnostářská role žen v ekonomické činnosti a radikální transformaci společnosti.
Dream Anarchy, ale také kované, začalo to…
Dnes jako včera, 80 o několik let později, z odboru CGT pokračujeme v každodenním boji na našich pracovištích, na ulicích a náměstích, jak v sousedství, tak i na sociálních médiích, ve školách a univerzitách, ve všech prostorech, kde se kapitalistický systém snaží vzít naši důstojnost, naše svoboda, náš život jako svobodných lidí, autonomní a solidární, naše sociální prostory tolikrát pošlapané a tolikrát přestavěné. Uplynuly desítky let, ale bojujeme dál, stále sníme a budujeme svět bez hranic, bez utlačovatelů a parazitů, svět rovných a svobodných lidí.
Známe způsob, jak si připomenout minulost: děláme to tak, že čelíme tomuto bezútěšnému daru, Děláme to prosazováním stejných liberálních principů, a děláme to s cílem totálně a globálně změnit naši společnost, pro budování rovnostářské společnosti, solidarita a liberálnost.
A tentokrát to děláme také z kultury, z hudby, která hýbe našimi těly a srdci, z historie a současných myšlenek, které proudí jako voda, ze sdílení s kolegy několik dobrých okamžiků hovoru a svobody.
CGT Vallès Oriental c / Francesc Macià 51, Mollet del Vallès
Ztráta: 93 593 1545 / 625 373332
e-mailem: cgt.mollet.vo@gmail.com Web / Facebook / Cvrlikání
———————————————————— PROGRAM
pátek 15 července – Občanské centrum La Marineta
18:00 Slavnostní zahájení výstavy „Sociální revoluce“
18:30h dokument "Kolektivní ekonomika"
S Jordi Viaderem, novinář a historik.
úterý 19 de Julio - Občanské centrum Can Borrell
18:00h Slavnostní zahájení výstavy «Svobodné ženy»
dokumentární film «Nezkrotný, historie svobodných žen »
Čtvrtek 21 července – Může Pantiquet Civic Center
19:00h Prezentace knihy „Anarchy Works“
O autorovi Peter Gelderloos.
pátek 22 Červenec - Může Mulá Park
20:00h a 21:30h hudba „Scandol Jackson”
21:30h a 22:00h Mitin.
22:00h a 23:45 hudba „MUYAYO RIF“
En este verano se cumplen 80 años de cuando nuestra sociedad llevó a cabo la transformación soñada durante décadas: la Revolución Social libertaria.
Desde la CGT organizamos la celebración de éste 80º aniversario de la Revolución Social, no sólo como una recuperación de la memoria histórica que tanto necesitamos como sociedad, para entender el momento actual y para percibir hacia dónde vamos, sino también para ver que quienes tantas veces nos tratan de utópicos, soñadores de cosas imposibles, están equivocados, porque seguimos soñando y actuando para darlo vuelta todo, para que éste sistema capitalista termine de caer y entonces construir y consolidar una sociedad libertaria, abierta, igualitaria, una sociedad donde la prioridad vuelvan a ser las personas y no el mercado, donde las personas podamos desarrollarnos como seres libres y solidarios y donde la libertad social sea el parámetro y medida para todas las relaciones humanas.
El viernes de la próxima semana comenzamos las actividades, que podéis ver en este cartel y programa.
El próximostředa 18 května, en l’Anònims de Granollers (c / Doporučit, 57, Granollery), y con la colaboración de la CGT Vallès Oriental, se proyectará el vídeo documental«El tiempo de las cerezas. 1977-1979, eclosión libertaria», con la presencia deldirector y autordel mismo, Juan Felipe.
“El tiempo de las cerezas”, canción de amor convertida en himno de la Comuna de París, es una alegoría del eterno renacer de la vida y por ende de la “Idea”.
A principios de los 70 militantes de toda edad y condición se van organizando. De entre estos la familia libertaria aflora con fuerza, con mucha fuerza. Revistas, ateneos y otros grupos aparecen por doquier. También la CNT. El anarcosindicalismo se reconstruye y durante unos meses parece que va a recuperar la fuerza que tuvo en los años 30. nicméně, a finales de la década aparece desfondado, dividido y desorientado. ¿Qué ocurrió para que todo se desmoronara? Hemos hablado con protagonistas de esos días. Quienes quisieron, contestaron.
IÑAKI GARCÍA (Barcelona). Fundador de Virus editorial y dinamizador de El Local PEPE RIBAS (Barcelona). Escritor y fundador de la revista Ajoblanco ÁNGEL BOSQUED. Militante de la CGT de Catalunya y la Fundación Salvador Seguí MIKEL ORRANTIA “TAR” (Bilbo). Dinamizador de la revista y el colectivo Askatasuna ROSA MERINO (Madrid). Trabajadora de banca y militante de CGT PEPE MONCHO (Madrid). Colaborador de la Escuela Popular de la Prospe EMILI CORTAVITARTE (Barcelona). Militante de CGT de Catalunya y promotor de la iniciativa Embat JOSÉ MARCH BOU (Madrid). Secretario General de CNT tras el Congreso de Unificación (1984) MANEL AISA (Barcelona). Miembro del Ateneu Enciclopédic Popular PILAR HERRERO (Madrid). Militante libertaria y fundadora de la F. Aurora Intermitente ELOY MARTÍN (Madrid). Militante de CNT-AIT y de la Fundación Aurora Intermitente OCTAVIO ALBEROLA. Militante de JJLL (exilio) y de Defensa Interior de CNT CARLOS RAMOS (Madrid). Militante de CGT y de la Fundación Salvador Seguí de Madrid AURORA MOLINA (Asturias). Militante libertaria desde 1936 JOSÉ RAMÓN PALACIOS (Madrid). Pres. de de la Fundación Anselmo Lorenzo y ferroviario CNT-AIT JOSÉ MARI OLAIZOLA (Hernani). ExSecretario General de la CGT EDUARDO COLOMBO (París). Miembro de la CNT-Francia, antiguo miembro de la FORA. NACHO LAMATA (Barcelona). CNT-Joaquín Costa y librero de La Rosa de Foc
Acto de homenaje en recuerdo de la figura de Oriol Solé Sugranyes, luchador libertario y antifranquista del MIL, en el 40º aniversario de su asesinato.
Se realizó este pasado jueves 8 dubna, en l’Anònims de Granollers.
KURDISTAN: CONFEDERALISME DEMOCRÀTIC Vídeo debat i xerrada sobre la lluita del poble kurd, a càrrec de laPlataforma Azadí Exposició fotogràfica: “Per a que la llibertat no sigui només un desig”
(del 14 al 18 března)pokračovat ve čtení »
El Ayuntamiento de Madrid carga contra 2 artistas por una representación en la que se denunciaba precisamente la represión. Los Ayuntamientos del Cambio, que algo cambie para que todo siga igual.
En la tarde del 5 Únor, dentro de las actividades del Carnaval de Tetuán, la compañíaTíteres desde Abajoha realizado un espectáculo titulado «La bruja y Don Cristóbal» en la Plaza de Las Palomas en el barrio de Tetuán de Madrid con la siguiente sinopsis:
«La Compañía Títeres desde Abajo revive a Don Cristóbal Polichinela, ese oscuro personaje de la tradición popular ibérica. En esta ocasión, Polichinela llegará a Tetuán para imponer su voluntad a base cachiporra. nicméně, también habitará en estas tierras una bruja que tiene la firme decisión de amar su libertad por encima de todo y no dejarse pisotear por ningún Don Cristóbal, por mucho poder que éste se arrogue».
Vídeo y Charla este viernes 15 leden 2016, na 18:30 en la CGT Barcelona (Via Laietana 19, 9º planta) sobre el confederalismo democrático en el Kurdistán. Municipalismo sin estado.
Dnes, 20 listopadu, recordamos al compañero Buenaventura Durruti, hombre de acción y luchador por la liberación total de la clase trabajadora y l@s oprimid@s del mundo. Por la Anarquía en todo su valor.
Buenaventura fue un ejemplo de perseverancia y lucha en todos los ámbitos y condiciones, enfrentando la represión del estado con audacia y coraje, firme en sus convicciones de un hombre y una mujer libres viviendo en un mundo libre, sin opresores ni oprimidos.
Compañero Durruti, seguimos la marca de tu huella!
“Llevamos un mundo nuevo en nuestros corazones. Ese mundo está creciendo en este instante.”
V rámci 80. výročí konference o sociální revoluci, to je úterý 19 července na 18:00 hod, v Občanském centru Může Borrell, máme prezentaci výstavy «Svobodné ženy», a promítání dokumentu «Nezkrotný: příběh svobodných žen». Níže reprodukujeme prezentaci filmu.
Stáhněte si leták v pdf 
